Odpovědi na dotazy fanoušků

Poslední dobou dostávám celou řadu dotazů na můj cyklistický život.Proto si dovolím,touto formou,na některé z nich odpovědět.

1)V kolika letech jsi začal jezdit na kole?

Na kole jezdím od 3 let

2)Kdy jsi absolvoval svůj první závod?

V osmi letech na plzeňské lopotárně,skončil jsem úplně poslední.

3)Kdy jsi slavil svůj první závodnický úspěch na kole?

Asi prvním největším úspěchem byl zisk prvního mistrovského titulu v silničním závodě v roce 2005.

4)Jaké bylo Tvé první vysněné kolo?

Prvním kolem,které jsem si přál bylo kolo Fort s krásnou malbou na rámu,postavil mně je pan Lasl a bylo pro mě odměnou za zisk prvního titulu mistra ČR,fotografie s tímto kolem jsem vložil do fotogalerie u této rubriky.

5)Kolik najedeš ročně kilometrů,jezdíš i v zimě na trenink ven?

Přibližně 15.000 km,při teplotách pod 5°C již na venkovní treninky nejezdím,to raději trenuji doma na trenažeru.

6)Máš ještě prvního Forta?

Bohužel již ne,protože jsem na něm jel po hlavní ulici v Bystrci,kdy mně nedalo přednost auto,odneslo to mé tělo trvalými jizvami a kolo bylo rázem na odpis.

7)Na jakém kole závodíš nyní?

V silničních závodech a také v časovce se spoléhám na kola značky Merida.

8)Který je Tvůj nejoblíbenější závod?

V současnosti jednoznačně evropský pohárový závod v německém Elzachu,protože se zde jezdí horská časovka na 18 km a ta je pro mě srdeční záležitostí,zároveň má závod v Elzachu výbornou diváckou atmosféru.

9)Jakého úspěchu si nejvíce vážíš?

Vítězství na světovém poháru v italském Meranu a také toho,že jsem nyní vedoucím závodníkem světového poháru.

10)Dáváš přednost silnici nebo dráze?

Závodím na silnici i dráze,ale více pro mě znamená silnice,protože se na ní pořádá více závodů,velmi mě baví kontakt se závodníky v pelotonu.K závodům na dráze nejsou u nás dobré podmínky,chybí zde krytý velodrom a i ve světě je závodů na dráze méně.Na dráze mám výborného trenéra pana Černohlávka,který mě přivedl až do paralympijského team sprintu,kde jse jeho součástí spolu s Jirkou Ježkem a Jirkou Bouškou. 

 

 

Výprávění cyklistických příběhů trenérskou legendou panem Černohlávkem

 

Pavel Padrnos

Tato příhoda nás zavane do údobí začátku závodění budoucího skvělého cyklisty Pavla Padrnose.Když byl Pavel ještě v cyklistickém oddílu v Třebíči,co by dorostenec.V rámci počátku jeho závodění se zúčastnil i závodů v okolí městečka Lanžhot na Moravě.Zde jsme my z centra SVS při TJ Favorit Brno velmi dobře věděli o velkém talentu Pavla.K tomuto závodu Pavel nastoupil se snahou ho vyhrát.Od počátku jel ve skupince s pěti našimi cyklisty.Tato skupinka si postupně vypracovala náskok.Během závodu foukal silný protivítr.Pavel poctivě vedl skupinku.Naši závodníci,vědomi si jeho výkonnosti, mu při jízdě proti větru nestřídali.Po obrátce mu ovšem dva naši závodníci nastoupili a poodjeli,Pavel je začal pronásledovat,ale ze zbývajicí skupinky mu nikdo opět nestřídal.Proto do cíle dorazil na třetím místě.Jednalo se o jeho jednu z prvních velkých a poučných zkušeností,které mu pomohly pochopit taktiku jízdy v pelotonu.Byl to jeho jeden z prvních absolvovaných schůdků do světa velké cyklistiky.

Jiří Mikšík

V minulém týdnu jsme se ocitli opět na dalším treninku s mými současnými závodníky v hale Ferryho Dusíka ve Vídni. Chvíli po našem příjezdu se zde objevil i jeden z mých nejúspěšnějších závodníků a to Jirka Mikšík. Opět ve své v současné době nejobvyklejší roli a to na postu trenéra rakouského klubu.

Nedalo mně, než mým klukům připomenou něco málo ze závodění Jirky. Opět jsem si v paměti přehrával příběh, kdy na závodě Kolem Rakouska byl v úniku Jirka, vše vypadalo opět na jeden z velkých dnů Jirky, ale to by nebyla cyklistika, která by nenatropila něco málo v osudu závodníka. Místo, aby Jirka úspěšně dokončil závod do cesty mu z přilehlého pole vběhla srna, která se trefila do Jirky a ten místo, aby dojel úspěšně do cíle, tak byl sanitkou odvážen na opačnou stranu. Jako dnes vidím jeho lišácký obličej v zadním okně sanitky a navždy budu vidět jeho ruku symbolicky mávajicí, jak mně, tak i odjíždějícímu pelotonu. A i toto je tvář cyklistiky.